Ženské sdílení má ohromnou moc

Ženy v sobě mají ohromnou moc a vnitřní potenciál a jakmile se otevřou a propojí, vznikají zázraky.

Mám za sebou 3 dny sdílení, každé bylo úplně jiné a všechny byly silné a osvobozující.

  1. Den – dcera

Moje dcera mi dává poslední dobou pěkně zabrat. Ví přesně, jak a kam píchnout, a vytáčí mě do vrtule. Zároveň ale dokáže s láskou a naprostým přijetím říct, co vidí.

Například naše ráno:

„Mami, jak spinkala? Dobře?“

Já, po noci, kdy jsem spala tak dvě hodiny v součtu: „No, Beruško, nic moc. Byla jsem se sestřičkou často vzhůru, takže jsem unavená.“

„Unavená? Už zase?!…Mami, mami…“ a pokývání hlavou, jako že bych se nad sebou měla zamyslet…

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, napadá mě jen sbalit kufr, nechat děti doma, ať jde manžel na paragraf a vyrazit na wellness…v Německu prý takový pro matky i je. Chci ho!!!!

No nic, vracím se v myšlenkách zpět a dcera se mi položila na břicho a s upřeným pohledem a láskyplně mi říká:

“ Ty ošklivá maminka.“ „Co, cože? Proč?“ „ Ty ošklivá maminka, ty často zlobíš!“

A pořád se na mě láskyplně dívá….

Jako jak že se často zlobim? Vždyť se naopak fakt děsně často ovládám.

Jdu zpátky pamětí… v sedm ráno jsem po třech hodinách vzhůru uspala mladší, v 7:20 se straší vzbudila a vzbudila i mladší. Slyším se, jak říkám: „Jděte do háje, fakt už, já mám taky právo se vyspat!“ a dávám si deku přes hlavu… dobře no, asi jsem po několika probdělých nocích podrážděná 😀

Ať žije upřímná zpětná vazba 💜

  1. Den – matky

Další den jsem se bavila se třemi různými ženami. Všechny jsou maminy, každá různě starých dětí. A znovu jsem si potvrdila, že když člověk otevře srdce, dějí se zázraky .

Probraly jsme různá témata z našich životů a s každou jsme si (neplánovaně) řekly něco, co nás hluboko tíží nebo jaké máme vnitřní pocity, o kterých „se nemluví“.

Bylo to pro obě strany obohacující a zároveň hrozně moc osvobozující.

Kdykoli něco takového sdílím, jako by ze mě spadl kámen a připadám si lehčí a svobodnější, ne tolik svázaná tím, jaká „bych měla být a jak bych se měla cítit a chovat“.

Tolik tabu je mezi ženami, které pochopí jen matky navzájem…

  1. Den – poporodní rituál

To byl tak silný zážitek, že si zaslouží článek zvlášť (a brzy bude). Co bych z něj ale vypíchla už teď je to, že:

je ohromně osvobozující, léčivé a uvolňující, když někomu, komu důvěřujete, řeknete všechny své myšlenky týkající se porodu a to i ty dobré, i ty špatné a především ty, které jste nikdy nevyslovily nahlas 💜.

Jakmile si na ně posvítíte, najednou můžou odejít.

A také je úžasné, jak se energie násobí, když ten, kdo vás vyslechne, nejen poslouchá, ale také to s vámi prožívá.

To je něco, co dokáže dát jen žena ženě a matka matce.

Jak jste na tom se sdílením vy? Umíte se otevřít a riskovat, že když jste otevřená, někdo vás může zasáhnout, ale taky vás to může osvobodit?

 

Co mně pomohlo v prvních měsících, když se narodila má dcerka, jsem nasdílela v e-booku Miminko, neplakej.

Zuzka Šmidrkalová

Mou vášní je objevování nových způsobů jak vykouzlit těm nejmenším úsměv na tváři. Inspiruji maminky k překonání počátečních nejistot a naladění se na svá miminka skrze kontakt. Jsem autorkou e-booku zdarma 8 tipů jak ulevit miminku od bolesti bříška pomocí přírody. Zároveň jsem autorkou láskyplného průvodce sžití se s miminkem, e-booku Miminko, neplakej aneb Osvědčené tipy a konkrétní postupy jak uklidnit miminko. A co mě k tomu přivedlo? Můj příběh si přečtěte zde >>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *