Před pár dny jsem ji viděla poprvé osobně a povím vám, zanechala ve mně silný dojem. Veronika Hurdová alias Krkavčí matka. Měla u nás v Teplicích besedu o svobodné výchově a svobodném vzdělávání.

Svoboda

Svoboda se poslední dobou skloňuje ve spojení s výchovou často, taky máte ten pocit?

Ovšem každý si pod tím představuje něco jiného. Byla jsem zvědavá, co nám řekne tato bezprostřední žena, která jde tak nějak přirozeně proti proudu 🙂.

A setkání s ní bylo silné. Já osobně jsem nad jejími slovy přemýšlela několik nocí (přes den není čas se zastavit, nebo vy ho máte?).

Být ve výchově sám sebou a šťastný

Svobodná výchova

Chcete také trochu nasát tu atmosféru a zjistit něco bližšího? Tohle pro mě byly nejsilnější aha momenty nebo nejzajímavější tipy.

Ať zanechají semínko k přemýšlení i ve vás 🙂.

(v uvozovkách je řeč Veroniky ve volném překladu, jak si ji pamatuji)

Význam slova vy-chovat

Tohle mě dojalo. Nevím, kdy jsem se stala tak dojímavá. Váš to dojmout nemusí. Stačí, když vás to osloví :-).

Co si představíte pod slovem vychovat? Většina něco jako osekat a obrousit hrany, ať se může člověk pustit mezi ostatní. Samotné slovo vychovat je složenina vy a chovat.

Co za slova s vy používáte? Vyndat, vysadit, vyslat, vysázet… něco změní místo směrem od vás pryč. A vy nezměníte stav toho něčeho. Když vyzvednete krabici, změnila místo, ale je to pořád ta stejná krabice.

Pak chovat. Chovat, tuli, objímat, držet v náručí.

A já si to představuji tak, že jsem tady pro ty děti, tulím je, jsem tu jako jejich podpora a zázemí a kolem nich mám náruč. Tu náruč postupně rozevírám, jak rostou, až ji rozevřu úplně a vyletí do světa.

Tohle pro mě znamená slovo vychovat…„

Fňuk. Mít tak tu odvahu a vnitřní jistotu, že jim dokážu být prostě oporou a nesnažit se je osekávat. Prostě jen rozevírat náruč…

Vychovat nebo chovat a pustit do světa?

Navázat vazby klidně několik let předem

„Věděla jsem, že jestliže chci svoje děti svobodně vzdělávat, je potřeba vytvořit si skupinu lidí, co mají podobné smýšlení a jejich děti si rozumí  s mými a dalšími ze skupiny. A to dlouho předem, aby si na sebe zvykli a bavilo je to spolu. Nejlépe několik let. Pokud víte, že tohle chcete, začněte klidně už po narození miminka.“

Zaujalo mě celkově to, přemýšlet dopředu o vytváření podpůrné skupiny maminek, kde se naše děti sžijí, aby se jim pak společně dobře „bylo“ a maminky se mohly vzájemně zastoupit.

Co vám vaše dítě dává?

Už jste slyšeli teorii, že dítě vás nejvíc štve tím, na čem potřebujete pracovat? Já ano, několikrát a rozhodně je na ní i kus pravdy. Velký kusanec 😀. Nicméně Veronika položila otázku, nad kterou jsem se dost pozastavila

Co krásného vám vaše děti přinášejí do života? Co za schované kousky vás vám připomínají?

Teď se na chvíli samy zamyslete.

Co na svých dětech obdivujete?

……..

Moje odpověď byla, že moje starší dcera mi svou nezměrnou energičností a neúnavností otevírá brány do jiného světa, který neznám, trochu se ho bojím a přitom mi připadá fascinující a láká mě jeho objevování.

Do světa neustálého pohybu, běhání, skákání, zvuku, hlasitého pláče a hlasitého smíchu, prožívání emocí celý tělem i duší. (ano, náročňátka jsou dar)

Radost vyvolává další radost

Působit na děti nebo prostě být

Myslíte si, že svoje děti tvarujete? Že je na vás, jaké budou?

Tak na sebe nechte působit tato slova… jen si je připusťte, že možná….

„Dokud jsem měla jedno dítě, i dvě děti, myslela jsem si, že na ně nějak působím. Já pošlu, oni vrátí. A tím je nějak tvaruju.

Třetí dítě mi přišlo ukázat, jak se mýlím a že na něj nic nezabere. Pochopila jsem, že nejvíc ku prospěchu dětem budu, když tu budu pro ně, dávat jim podněty a kde to zabrnká, tam se budu snažit víc, jinak je nechám vyvíjet se podle svého já. Základ je stejně daný. „

Žít a tím ukazovat možné cesty

Na každý dotaz, který jen zaváněl něčím jako „jak přesvědčit někoho jiného (kamarádky, partnera…) že můj pohled na svět je ten nej pro dítě? „ odpovídala ve smyslu

„Žijte podle sebe a u koho to zabrnká, může následovat vaší cestu, přidat se“

Co je krkavčí matka zač?

Vlastně to největší wau pro mě bylo to, že jsem čekala, že se přede mě postaví energická žena s ostrým jazykem, která bude vše sypat z rukávu a bude jako tajfun. Vždyť jde proti proudu a zvládá toho tolik.

A najednou přede mnou stála žena, pevná a silná a přitom ne tajfun, upovídaná a přitom ne zavalující energií, tak zvláštně klidná… sálal z ní klid, respekt k ostatním a pokora k životu…a tím si mě naprosto získala.

Děkuji za toto setkání a doufám, že i vy si z něj něco odnášíte :-).

Respektující výchova začíná hned po narození miminka. Chcete-li už od začátku umět láskyplně chápat pláč miminka a pomoci mu (i sobě) utěšit se, mám pro vás průvodce pro první měsíce mateřství. Okoukněte e-book Miminko,neplakej.